Podle zákona zachování energie se sluneční energie, dopadající na planetu Zemi, přeměňuje beze zbytku v jiné formy. Tato energie zachycovaná rostlinami umožnila vznik tzv. fosilních surovin. A stále umožňuje vznikat tzv. obnovitelným surovinám (např. dřevu), plodinám atd. Naše planeta je zcela odkázána na Slunce, tento centralizovaný zdroj energie. O jeho nezastupitelném významu věděly již první civilizace obývající Zemi.
Slunce neustále zásobuje Zemi obrovským množstvím energie, kterou všichni denně zcela samozřejmě využíváme - paprsky zahřívají domy, ve kterých bydlíme. Tomu se říká pasivní využívání sluneční energie. Obor tímto se zabývající se nazývá solární architektura a má před sebou obrovský rozmach.
Výhodou sluneční energie je její dostatek. Navíc obnovitelné zdroje energie jsou neutrální ve vztahu k přírodě. Lze využívat různé formy sluneční energie bez negativního zásahu do ekosféry Země. Energie je získávaná bez uvolňování vedlejších škodlivých látek. To platí i v případě spalování dřeva a dalších rostlinných materiálů (jejich přirozeným rozkladem by bylo postupně uvolněno stejné množství podobných látek jako spálením).
Sluneční záření se dá využívat také za použití speciálních zařízení. Tomu se říká aktivní využívání sluneční energie. Takto se využívá slunečních paprsků k získávání tepla. Tento obor se nazývá solární termika. Ze slunečního záření lze také pomocí speciálních zařízení vyrábět elektrický proud. Tomuto oboru se říká fotovoltaika.
Tato energie pochází z období vzniku Země a sluneční soustavy vůbec - vzniká jaderným rozpadem a působením slapových sil. Mezi geotermální energie mimo jiné patří projevy posunu litosférických desek (zemětřesení, sopečná činnost) a teplotní ohřev hlouběji položených míst. Dnes se začínají využívat tepelná čerpadla k získávání teplé vody z hloubkových vrtů.