Ovzduší

Masivní uvolňování skleníkových plynů v poslední době úzce souvisí s činností člověka. Především se jedná o oxid uhličitý, který byl dlouhodobě vázaný ve fosilních formě (uhlí, ropa, ...). Vzniká od dob průmyslové revoluce spalováním uhlí, od druhé poloviny minulého století provozem uhelných elektráren a explozivním rozvojem dopravy.

Složky ovzduší

Vzdušný obal Země - atmosféra; se skládá z:

troposféry (8 - 18 km od zemského povrchu) - zde je soustředěno více než 75 % z celkové hmoty vzduchu s proměnlivým obsahem vzdušných par, prachových částic a jiných nečistot; na těchto částečkách a od zemského povrchu se odráží až 30 % dopadajícího záření, které je tím vyzářeno do vesmíru
stratosféry (do 50 km)
mezosféry (do 80 km)
termosféry (nad 80 km)

Účinkem slunečního a kosmického záření je v termosféře kyslík převážně v jednoatomovém stavu. Ve stratosféře vzniká z molekulového kyslíku 0₂ působením ultrafialové složky (λ < 242 nm) ozon 0₃. Ozonosféra (s největší koncentrací ozonu ve výšce asi 24 km) vytváří "ochranný štít" chránící biosféru před škodlivým krátkovlnným zářením. Prouděním vzduchových vrstev v závislosti na tlaku a teplotě v troposféře "vzniká" počasí.

Nebezpečné látky dostávající se do ovzduší

Oxid siřičitý SO2

Dostává se do ovzduší spalováním fosilních paliv obsahujících síru (uhlí 1 až 1,5 % hmotnosti). V troposféře se oxiduje na oxid sírový SO₃; vzniká kyselina sírová i sírany, které se stávají složkou tzv. kyselých dešťů.

Oxidy dusíky (N₂O, NO, NO₂)

Přispívají ke vzniku kyselých dešťů asi 30 až 50 %. Oxidují se na kyselinu dusičnou a dusičnany - opět tvorba kyselých dešťů. Tyto oxidy se také podílejí na odbourávání troposférického ozonu.

Oxid uhelnatý

Produkován zejména spalovacími motory (automobily s tzv. zelenou známkou mohou mít ve výfukových plynech max. 4,5 % objemu CO₂).

Smog

Slovo vzniklo složením anglického smoke (= kouř) a fog (= mlha).

Zdroje informací

Přehled středoškolské chemie - Jiří Vacík za kolektiv; 1990