Oxid uhličitý (CO₂) a rostliny

Obr. Vypouštění odpadních plynů

Ovlivňování rostlin oxidem uhličitým

CO₂ je limitujícím činitelem fotosyntézy. Rostliny mohou přijmout za hodinu až 6 g CO₂ na 1 m² listové plochy. Z každého gramu přijatého CO₂ teoreticky vytvoří 0,68 g glukózy (koeficient účinnosti je 0,50 až 0,55). Tedy čím více bude CO₂ v ovzduší, tím více ho mohou rostliny přijmout a tím větší bude také produktivita fotosyntézy, popřípadě výnos.

Oxid uhličitý

Vzduch je pro rostliny velmi důležitý vegetační faktor. Vzdušný kyslík potřebují rostliny k dýchání, ale při asimilace ho uvolňují.

Velmi důležitou složkou vzduchu je oxid uhličitý. Je jedinou živinou, kterou zelené rostliny přijímají přímo ze vzduchu. Tělo rostliny se skládá přibližně ze 40 % z uhlíku. Představuje to mnohem více, než je obsah popelovin v lidském těle. Znamená to, že rostliny přijímají mnohem větší množství oxidu uhličitého než anorganických látek z půdy. Například porost ovsa váže za jednu hodinu 15 kg CO₂ na hektar.

Obsah oxidu uhličitého ve vzduchu se pohybuje okolo 0,03 % obj. (0,57 mg v 1 litru vzduchu). Rostlinám se však lépe daří při vyšším obsahu CO₂ až do 1 % koncentrace. Tato nebo vyšší koncentrace CO₂ se může vyskytnout jen v uzavřených prostorách a v půdě. Např. ve sklenících bývá koncentrace CO₂ 0,3 až 0,6 %.

V přízemní vrstvě vzduchu, hlavně v hustých porostech, je víc oxidu uhličitého než v ostatním ovzduší. Nadzemní části rostlin zadržují CO₂ unikající z půdy v důsledku dýchaní kořenů a činnosti půdních mikroorganismů.

• > Úvod ke Slunci


• elektromagnetické záření
• fotosyntéza
• sluneční energie na Zemi
• suroviny
• obnovitelné
• fosilní
• složky ovzduší
• oxid uhličitý